̶b̶í̶l̶e̶j̶ modrej "zelenáč" v BJJ, táta, nadšenec a milovník

V první řadě bych rád, napsal, že malé - subjektivní popsání jízdních vlastností stroje, na kterém sem se chvíli projel, chystám… Ale vidíte, vzhledem k tomu, že sem se chystal už třetí týden a na blogu pořád nic, řekl jsem si, že lepší bude napsat něco o tréninku  a tento (pro mě) výjimečný zážitek si nechat uležet a opravdu ho popsat tak, jak to skutečně je (bylo)… pravda, fotit toho krasavce u odpaďáku není zrovna lichotivé... :) Vymetám pavučiny a opírám se zase do psaní několika málo řádků po delší době. Po kolikáte už letos začínám psát pravidelně? Trénovat tak, jak píšu blog, tak je ze mě dobrý turista… Nejtěžší je vždycky začít a proto je lepší vůbec nepřestávat. Musím to vzít heslovitě, jinak by to bylo na opravdový román … I tak to bude zase trochu delší.. Příprava začala a to ve velkém stylu. Začal jsem plavat ráno a jezdím s  OMT na ranní plavecké tréninky. Podle toho, jak sem vždycky zmlácenej, tak věřím, že to bude posun dobrým směrem.  Ranní cesta z trénink

Taková malá ochutnávko-hádanka - snad to někdo pozná, hned jak se k tomu dostanu, tak sem napíšu více... :)

Doválet a zpátky do trenek! Bylo to fajnové lehárko... Teda kdeže lehárko, co to plácám... Přechodné období a odpočinek, takhle se tomu říká. Po Čáslavi sem se dával týden dokupy, zase nějakej moribundus na mě skočil a bylo nutné zařadit týden na rekonvalescenci... Rekonvalescentoval jsem tak důkladně, že sem se doslova proležel až k pátku a v sobotu se mělo odjíždět do Rakouska.. Půlmaraton, kde to mělo letět.. Nikam sem samozřejmě nejel.. trochu mě to mrzelo, ale nemělo to cenu. Plácat se tam "za třicet" (ne, nemyslím to špatně, když někdo běhá 1,35hod, je pro něj čas 1,30 výbornej... já sem chtěl spíš ke dvaceti :)...) A když už nic, tak sem se chtěl aspoň připravit na další víkend na Šerlich. Jak sem řekl, tak se stalo. Teď to bude možná trochu delší, ale zanechalo to ve mě docela silnej zážitek :) V sobotu ráno sem se ocitnul na srazu "posledního šlápnutí" a poprvé okusil atmosféru jízdy v tak hojném počtu. Mělo se nás sejít tak 40, ale asi to bylo tí

Jojo, je to tak, závodím :) už sem psal.. je po sezóně, jak tak flákám trénink, tak flákám i blog - ale zase to nakopnu :) Slibuju... Teď závodím a mám z toho radost, mám z toho občas i dobrý pocit... i když ... Letos na Jaře jsem běžel ve Vodrantech v Čáslavi krásný běh , 10k. Moc se mi nepovedl, byl sem nějakej zataženej, moc mi to nesedlo a byl sem z Čáslavi takovej divně rozkopnutej, všichni o Vodrantech básnili, mně se tam moc nelíbilo... Ale znáte takovej ten zvláštní pocit, když stojíte na kraji a víte že se vám až závratí motá hlava - vždycky se Vám nahoře na kraji motá hlava, ale přesto se jdete podívat až na samej okraj... co nejblíž, i když to smrdí průserem a srdce máte až v krku... stejně jdete... Vypravil sem se do Čáslavi znovu, snad proto, že to nebyl čistokrevný běh, ale krátký duatlon. Čáslavský duatlon běhat pořád neumím a duatlon je o tom běhu... dobře, jede se i na kole... a tady se jelo s povolenou jízdou v háku. Nemám s tím problém, naopak... pro mě jako

Jak sem psal už minule, je po sezóně.. Takže nezbývá, než se vrhnout na pár běžeckých závodů a tam se pokusit si zaběhnout nějaké hezké časy. Ke konci sezóny je člověk rozběhanej, vytrvalost je, síla je, všechno by mělo být... to by mi šlo :) We run Prague Den jak z pohádky, pohodová cesta vlakem, s klukama je sranda a Jíťa fotila a bavila se s náma, zkrátka paráda. Po příjezdu na místo nás překvapilo, jak dobře je vše zorganizováno. Šatny, stany, doprovedné akce, zkrátka takový malý sportovně - společenský festiválek. Navíc v příjemném prostředí Žlutých lázní, u vody... Chvíle do startu uběhla jak voda, rozklusání a už při rozcvičování sem poznával, že dnes to nebude úplně ok... Rozloučení s Jíťou a už sme se šli "řadit"... Vše na ostrém slunci, procpat se co nejvíc dopředu a čekat... Neznám lepší přípravu před startem, než stát 10min na slunci a čekat a čekat... Pak prásk, maličko tlačenice, sem tam někoho postrčit a běželo se nádherně... Nebudu to popisovat po kiláku

A je po sezóně.. Ani nevím, zda se podařilo, nebo nedařilo. Ke konci spíš nedařilo, ale kdo se bojí... sere v síni... Jako na houpačce, dobře zajel, pak jednou lehnul - zabalil, pak se zadařilo, pak zase zabalil :) Ale nakonec to hodnotím podařeně, prvního Ironmana sem si střihnul, dobře sem si zazávodil a hlavně se triatlonem bavil :) S Koučem někde v Chrudimi na dráze :) Po sprintu v Mělicích, kde se to nějak povedlo sem zařadil hezký ladící týden. Ještě v úterý sem něco najezdil v kopcích a pak přechod, čiže i naběhal - z tréninku mě táhli, hlaďák jak cyp :)) Něco se naplavalo a s pocitem "formy jako kráva" sem odjížděl do Žďáru. Pilmana dobře popsala Jíťa , takže jen ve stručnosti.. Pilman, HalfIronman v kopcovitějším terénu na Vysočině, v okolí Žďáru... Počasí nejisté, bude foukat, voda ale bude asi teplá.. Na místě se poznávám s velkým sympaťákem Majkem, se kterým tam společně trajdáme kolem :) Plave se "bez gumy", to mi vyhovuje, docela se

An excellent video of a week in the life of current world champion Javier Gomez. It just goes to show you how far these guys go to get that extra one percent.   Hezký den všem a kdo o víkendu závodí, tak přeju hodně štěstí :) Ahoj Ondra

jak sem sebou hezky říznul, tak sem se taky s pomocí Jíti a všech dostupných medikamentů dal znovu dokupy. Byl sem vzorný pacient :) První dva dny to bylo opravdu bolavé, pak se to začalo lepšit. Ve středu sem už chytal roupy, tak sem ve čtvrtek lehce vyjel na kole a šlo to hezky. V pátek jsem vyběhnul a to už bylo jasné, že je vše ok. Sobotní delší kolo do Orlických hor a nedělní 19km běh, odpolední 70k kolo a podvečerní vyplavání už dávalo zapomenout na "drobné oděrky" a bylo taky jasné, že si hodlám znovu Pardubický triatlon vyzkoušet :) Minulý rok sem dopadl docela "slušně" :) A hodlal sem si ve výsledcích trochu polepšit, i když se to jelo trochu jinde... Navíc týden před Pilmanem, ideální timing... Přes týden sem to nijak nešetřil. V pondělí se opět fotilo a počasí bylo ideální :) Takže sme vyrazili do míst, kde sem to (jak psal hezky Šewy) minulej týden hezky zasvinil - kontrola, zda je místo čisté a hlasím: Uklizeno! :) Pak opakované výběhy do stráně,

Někdy se to semele, ani člověk neví jak. Týden plný zvratů, od začátku jako na houpačce... Do úterka klid, nějaká viróza, poučen z předchozích nezdarů... zařadil sem 2 dny klid a ve středu už skákal z postele :) Bylo domluvené focení s Radkem, tak sem na to aspoň moc netlačil a byl k ruce mistrovi :) jedna "popisná" bazénová :) Pak čtvrtek a další focení, tentokrát kolo, abychom šli hezky popořadě, když to je ten "tryjatlón", čiže plavem, pak jezdíme na kole... Kurtovina, ale povedená, povedená... Pak kiláky na dráze, Honza Vodehnal vyučoval :) poslední za 3,09 sem se šel raději pást na fotbalový trávníček - to jakože sem si vystoupil :) Roman-Tyčka v dešti, super pokec s Koučem, Honzou a Vášou. V pátek lehké vyplavání, na sobotu byl v plánu krátký sprint na Konopáči. Příjezd na místo, 50 lidí na startu, fajn atmosféra, plavání 3,5 okruhu, kolo 4x5km, kopce, serpentýny, běh docela rychtovačka, výběhy stráně, ale těším se... Z vody slušně na 5-6 místě,

trošku mi to tu "umřelo", ale já žiju :) Trénuju a žiju, opět do toho jdu "jak se patří"... Jak si myslím, že se patří. Dnes to bude trochu heslovitě, ale snad to bude pro všechny srozumitelné a podaří se mi obsáhnout ty 3 týdny, které sem protrénoval, zazávodil si, dovolenkoval, znovu si zazávodil a po dovolence znovu začal trénovat a úročit ten objem :))) Do tréninku sem vletěl... ano, slušně řečeno po hlavě, trochu utrženej vagón. Před Tatrama sem se posnažil najezdit objem na kole, Když už budu týden bez... Netlačit na intenztu, držet tepy, spíš objem a taky trochu kopce, ale hlavně točit a s lehkostí :) ... plavecky ok, běžecké tréninky byly spíše přechody po kole a kratší. V sobotu Říčkovský Golem. Snad 120 lidí na startu, nejvíc zážitek kolo v balíku a úžasné prostředí ze srdce Orlických hor. "tu červenou a pak na žlutou?... Néé, tu žlutou zleva a pak červenou..." S Vášou před startem... Mimochodem, Vášo, huge respect! Vše si půjčil,

Co teď? Řeknu vám, příprava, to je dril, to bolí, někdy brečíte bolestí, někdy štěstím z dobře odvedeného tréninku. V hlavě se připravujete na závod, všechny volné chvíle (mimo práci a povinnosti samozřejmě:)) každou volnou vteřinu přemýšlíte nad tím, jak, kolik, za kolik, na čem... zvládnu to?... a jak?... V hlavě se toho honí spousta... Pak odzávodíte a ... JE PO VŠEM :) Ale na tohle mě nikdo nepřipravil :) co to jako je? Co to má bejt? :) CO TEĎ? Nic... Nevím jak ostatní, ale nějak se to ve mně teď pere. Po závodě mi bylo zle, žaludek na vodě, ale euforie z odjetého Ironmana dávala zapomenout na všechno co bolelo... nad ránem, když sem se dostal do postele, usnul sem jak špalek, bylo mi fajn... Někteří zkušenější radili PET lahve k posteli, to pro případ, že bych na posteli vykvetl tak, že bych nevstal, tak ať mám mobilní WC u sebe... Naštěstí se nic podobného nekonalo. Ne že bych byl v pohodě, to ne, chodil sem jak po nějaké celonoční gayparty, nalomenej jak vzduchovka, v ponděl

Skoro neodolatelně kýčovitý začátek... Jsou reporty, které opravdu nevím jak začít a toto je jeden z nich… Je toho tolik, co bych měl a co bych chtěl napsat… Ale musím to zamotaný klubko nějak rozmotat… Začnu tedy poměrně tradičně, ale jinak to asi ani nejde. Mám to za sebou, přežil jsem, dokončil jsem, dokonce jsem si skvěle zazávodil a neskutečně jsem si svého prvního Ironmana užil.. koho by zajímala čísla, bude muset dočíst tenhle delší reportík až do konce.. Ale ještě dřív než se pustím do reportu ze závodu, udělám to, co jsem chtěl udělat ze všeho nejvíc a to poděkovat všem, kdo mi fandili i těm, kdo mi to nepřáli. I díky nim jsem do toho bušil ještě víc. Chtěl bych poděkovat lidem, co povzbuzovali u trati, protože to byla taková vzpruha, díky! Chtěl bych poděkovat lidem z Pardubic, kteří mi pomáhali při tréninku, radili a byli podporou.. ve vodě v bazénu, na kole i v běhu a vy všichni víte o koho jde - Kouči, Vášo, Honzo, Tome... Kurte! (ty vole, já to dal! :) ) … Určitě musím t