̶b̶í̶l̶e̶j̶ modrej "zelenáč" v BJJ, táta, nadšenec a milovník

trošku mi to tu "umřelo", ale já žiju :) Trénuju a žiju, opět do toho jdu "jak se patří"... Jak si myslím, že se patří. Dnes to bude trochu heslovitě, ale snad to bude pro všechny srozumitelné a podaří se mi obsáhnout ty 3 týdny, které sem protrénoval, zazávodil si, dovolenkoval, znovu si zazávodil a po dovolence znovu začal trénovat a úročit ten objem :))) Do tréninku sem vletěl... ano, slušně řečeno po hlavě, trochu utrženej vagón. Před Tatrama sem se posnažil najezdit objem na kole, Když už budu týden bez... Netlačit na intenztu, držet tepy, spíš objem a taky trochu kopce, ale hlavně točit a s lehkostí :) ... plavecky ok, běžecké tréninky byly spíše přechody po kole a kratší. V sobotu Říčkovský Golem. Snad 120 lidí na startu, nejvíc zážitek kolo v balíku a úžasné prostředí ze srdce Orlických hor. "tu červenou a pak na žlutou?... Néé, tu žlutou zleva a pak červenou..." S Vášou před startem... Mimochodem, Vášo, huge respect! Vše si půjčil,

Co teď? Řeknu vám, příprava, to je dril, to bolí, někdy brečíte bolestí, někdy štěstím z dobře odvedeného tréninku. V hlavě se připravujete na závod, všechny volné chvíle (mimo práci a povinnosti samozřejmě:)) každou volnou vteřinu přemýšlíte nad tím, jak, kolik, za kolik, na čem... zvládnu to?... a jak?... V hlavě se toho honí spousta... Pak odzávodíte a ... JE PO VŠEM :) Ale na tohle mě nikdo nepřipravil :) co to jako je? Co to má bejt? :) CO TEĎ? Nic... Nevím jak ostatní, ale nějak se to ve mně teď pere. Po závodě mi bylo zle, žaludek na vodě, ale euforie z odjetého Ironmana dávala zapomenout na všechno co bolelo... nad ránem, když sem se dostal do postele, usnul sem jak špalek, bylo mi fajn... Někteří zkušenější radili PET lahve k posteli, to pro případ, že bych na posteli vykvetl tak, že bych nevstal, tak ať mám mobilní WC u sebe... Naštěstí se nic podobného nekonalo. Ne že bych byl v pohodě, to ne, chodil sem jak po nějaké celonoční gayparty, nalomenej jak vzduchovka, v ponděl