̶b̶í̶l̶e̶j̶ modrej "zelenáč" v BJJ, táta, nadšenec a milovník

Skoro neodolatelně kýčovitý začátek... Jsou reporty, které opravdu nevím jak začít a toto je jeden z nich… Je toho tolik, co bych měl a co bych chtěl napsat… Ale musím to zamotaný klubko nějak rozmotat… Začnu tedy poměrně tradičně, ale jinak to asi ani nejde. Mám to za sebou, přežil jsem, dokončil jsem, dokonce jsem si skvěle zazávodil a neskutečně jsem si svého prvního Ironmana užil.. koho by zajímala čísla, bude muset dočíst tenhle delší reportík až do konce.. Ale ještě dřív než se pustím do reportu ze závodu, udělám to, co jsem chtěl udělat ze všeho nejvíc a to poděkovat všem, kdo mi fandili i těm, kdo mi to nepřáli. I díky nim jsem do toho bušil ještě víc. Chtěl bych poděkovat lidem, co povzbuzovali u trati, protože to byla taková vzpruha, díky! Chtěl bych poděkovat lidem z Pardubic, kteří mi pomáhali při tréninku, radili a byli podporou.. ve vodě v bazénu, na kole i v běhu a vy všichni víte o koho jde - Kouči, Vášo, Honzo, Tome... Kurte! (ty vole, já to dal! :)...

Za tu dobu, co jsem sem nenapsal ani řádku uplynulo opět cca 14 dní, ale není to tak, že by snad nebylo o čem psát.. V posledním reportu sem řešil, zda si tu svojí premiéru nenechám raději na později, přeci jen je to pěkná "parta km", poctivě odmakanej závod... Po zvážení všech pro a proti, taky samozřejmě díky komentářům zde na blogu a radám všech kolem jsem se rozhodl, že normálně budu pokračovat v tréninku a uvidí se... Tak jsem pokračoval.. První dny to nebylo nic moc... Na kole nebyla síla, na běhu to bolelo, ve vodě to nejelo... Ale počítal jsem s tím, byl jsem na to připravený a odhodlaný na 110% jít do toho, ať to bolí sebevíc... Jen odbočím od tréninku..Co mi navíc přidalo na náladě, odhodlání a motivaci, tak bylo nové kolo pro Jíťu :) První minuty na novém kole... :) Jíťa z něj má obrovskou radost a musím říct, že já taky... je to celokarbonový plnokrevník na kompletní sadě Campagnolo Record 10sp a v životě sem nejel, ani nedržel takovej stroj v ruce... :) i ...

.........."téměř" nic nestalo :) Ale popořadě :) dva týdny jsem kvůli nemoci netrénoval. Po týdnu, kdy jsem poctivě po práci lehnul a potil se, se pořád nic nelepšilo, takže nebylo na co čekat, vyrazil sem k doktorovi, výsledek očekávaný, angína v rozpuku a nafasoval sem ATB... ok, další týden bez tréninku... Na všem negativním je prý třeba hledat něco pozitivního a tak jsem ten týden pojal jako ladící před vlastní svatbou :) Ta se velmi povedla, myslím, že všichni byli spokojení, nejvíc samozřejmě já a Jíťa, vše klaplo a jestli prší štěstí, tak budem mít s Jituškou z pr**le kliku už napořád :) Chtěl bych jen poděkovat mým rodičům za jejich svatou trpělivost se mnou a tak obecně za všechno :) opravdu sme si to užívali :) No a protože Jíťa už dlouho chodila kolem mého kola a tak nějak neustále naznačovala něco v tom smyslu, že by asi taky ráda silnici, tak k narozenínám jednu dostala :) ... Je to takový "plnokrevník", ale geometrie je dámská a to byl hlavní pož...