Koleno minus

Tak a je vymalováno, proběhlo mi hlavou na předposledním tréninku a v půlce posledního kola, když jsem vytahoval nohu do technického vstávání a ta noha byla přisednutá. V levým koleni dvakrát ujebalo (rozuměj luplo, křuplo, prostě tak jako divně prasklo). Zahlásil jsem „verbal tap“ a seděl tam, s nohou nataženou a snažil se vykoukat v koleni co se tam právě teď asi stalo. No doprdele… 

Střih!

Od čtvrtka do neděle se toho moc nezlepšilo, mažu čím můžu a čekám, jak se to bude vyvíjet. 

Definitivně jsem se rozhodl, že na turnaj do Lisabonu NENASTOUPÍM. Sotva chodím, schody bez zábradlí nesejdu a to je neděle. Nemá cenu tady řešit co by, jak by, kdyby. Prostě si dáme „Family trip“, s Tomem, 5 dní v Lisabonu, proč ne. 

Docela se těším, ono na všem blbým se snažím najít i něco dobrýho. Konečně jsem se dokopal zase k tomu něco maličko tvořit. Vracím se k Adobe Premiere a je to bomba! :-)

Co a jak dál v BJJ se nějak rozhodnu po Lisabonu, jak se dám dokupy, co noha a hlavně co rodina dovolí.

Letošní rok nás toho čeká dost, zařizujeme si naší „chalupu“ v Černém dole, takovej náš společnej sen, co si tam plníme. 

Plánování, vybírání, vzorky a kreslení. Máme štěstí na lidi kolem nás, takovej truhlář, co volá, že se opozdí o 10min na schůzku - jako vážně? :-)

Taky máme koupené letenky na Floridu, s kámošema a za kámošema, vlastně na to, že Jíťa je od ledna na volné noze a je na samém začátku podnikání, tak docela solidní.. 

Ale jedem. Prostě ono to nějak vždycky jde a půjde. 

Jak s oblibou říkám .. "Když je člověk bílej, má dvě ruce a chuť něco dělat, nemůže to nikdy dopadnout blbě. Minimálně v té naší zemičce ne."

Tak bojujte jak kdo můžete.

Zdarec