Ondřej Sečka - back on track :))))

Triatlon je nádherný sport, když na něj máte... Teď nemyslím finančně, i když peníze na materiál (alespoň do začátku je taky třeba) myslím tím fyzicky, natrénováno a máte hlavu na to se zmáčknout, aby Vás pustilo skoro až do selhání :)
Tohle jsem si napsal po prvních závodech, co jsem šel po zranění :) Je třeba na to mít a pak jde všechno- takhle to říkává i Polanda starší a má pravdu! Když na to máš, přijde ti všechno lehký. Když ne, trápíš se..
Tak jako sem se lehce vytrápil v Nymburce.

Asi 1km před cílem, když na to máš, tak se bavíš... když ne... Tak to vypadá asi takhle :)

Rozhodnutí startovat přišlo nečekaně a v podstatě jsme se na tom shodli s Jíťou při tvorbě náhradního závodního plánu. Původně sem si chtěl střihnout štafetu na Moraviamanovi...
Ale na to nějak nebyl morál, nebyl jsem vůbec připraven, ono 3 týdny bez běhu se krutě podepsaly a ani teď to není ideální, i když už kilometry OPATRNĚ nabíhám...
Takže Nymburk, intervalové starty, vlastně první triatlon sezóny, problesklo mi hlavou... Od Tomase sem měl půjčený (almost) cikánský kolo..

Porovnáme si oře s Kašpim - smekám před jeho výkonem, tohle bych taky chtěl umět :)

Tedy časovkářský speciál černé barvy obrandovaný jako ROCK... :)
Plavání sem si užíval jak dlouho ne :) Voda byla hodně v pohodě, pouze start a výběh z vody sem si trochu odkulhal.. ten kotník ještě není naboso úplně 100%... čekal sem tedy co přijde...
Depo ok, tretry na kole, žádný zdržování..
Výjezd na hlavní silnici a lehám do hrazdy a jedu... Jedu si to tak docela hezky, jen sedlo je vysoko...hodně vysoko, navíc nemám tam svoje, ale nechal sem tam Tomasovo Arione a na tomhle nemám najeto fakt ani km (osobně jezdím Sellu, jak TT, tak kit carbonio flow)... Tak pomalu zjišťuju, že šlapat skoro nejde a ani ten dech není úplně normální... narovnávám se, vydýchám se a zkouším znova zalehnout... shrnuto, Tomas má "trochu" užší ramínka, klacky hrazdy hodně u sebe, takže dýchat pořádně nešlo, šlapat nešlo, výhoda časovkářského speciálu doslova v prrr... :) Cyklistiku sem nějak odtrápil a byl rád, že sem se dostal do depa.. čekal sem si přijde na běhu a... nepřišlo vůbec nic. Zkusil sem se rozběhnout, se mnou z depa vybíhal Robo Kindl z Berouna a tak sme běželi spolu... Vyrovnané tempo, po 4min/km a byl sem rád, že nějak běžím, co taky jiného, když netrénuiju :)

Toto je ještě ze začátku běhu... už tady to je "šrot" :))

Nemá cenu to rozmazávat, do cíle sem se dotrtkal tak tak a měl sem toho plný kecky ...
Pobalit a hurá domů... Večer ještě vyplavat...
Vůbec plavání je teď taková kapitola sama pro sebe. Shodou okolností a náhod jsem se seznámil s vynikajícím plavcem a taky dobrým člověkem - Jirkou Jedličkou. Jirka, kromě toho, že je vynikajícím plavcem, byl vyhlášeným plavcem roku 2007 v ČR :) ), nějakou dobu pobýval v Austrálii a jeho plavecké zkušenosti jsou obrovské, tak je kromě toho i poměrně schopný v trenérském vedení, vidí chyby, dokáže je popsat, umí věci vysvětlit a má trpělivost.

Přepiště dějiny, vypadá to, že Jirka snad vleze do vody ... :))

Takový dar nemá každý a známi jisté lidi, kteří se na jednu stranu hrnou do trenérského vedení a hned v druhé větě od nich slyšíte, že přece nebudou nikomu říkat, co mají dělat :))) Jo, i takové tu máme :)
Takže teď docela plavu...

Já tam snad nevlezu... :) Morning swim at 6:00 je někdy docela výživa...

Plavu na mě poměrně dost, v týdnu kromě pondělka každé ráno, o víkendu v neděli večer a když je čas a chuť, skočím do vody i v sobotu :) Velkou motivací mi je i Tom Mika, se kterým jsem si o jeho nynější plavecké formě napsal pár řádek a i on mi potvrdil, že stlačit čas na 1500m VZ pod 20min je otázkou tréniku, netřeba v tom hledat nějaký extra talent. Jak říká kamarád Pjotr von Keclík, takže jdem bouchat :)
Nedá mi to a ještě musím napsat pár  řádek o Jítě a jejím focení na závodech... Její fotky ze závodů jsou  něco, co tady není a nebylo. Mám respekt k tomu, že na závodech fotí, ale hlavně obdiv k tomu, jak fotí. Drtivá většina fotek, co ze závodů vzniká jsou opravdu jen popisné, nudné a oploché fotky bez šťávy, které po 10 fotkách zavírám... Jsou třeba, protože závodníka potěší. Ale za měsíc o nich nikdo neví. Některé fotky od Jitky si lidi budou pamatovat dlouho a co mě těší ještě víc - lidi vědí, že když se na závodech objeví Jitka s foťákem, budou dobré fotky, o které když Jitce napíšou, vždycky se nějak domluví. Teď to zní, jako nějaká óda na její fotky, ale já z toho mám opravdu radost, radost z toho, jaké si udělala jméno a když už mi to teď tolik neběhalo, bavil sem se nad jejíma fotkama. Samozřejmě je třeba taky poděkovat Radkovi, který je člověkem ve fotce jedním z nejpovolanějších a nebýt i jeho cenných rad, a jeho zkušeností, tohle všechno by nebylo.
O víkendu jsme se byli podívat v Telči na Českém poháru v OH TT... No to vám povím, to byla podívaná. Obdivuju všechny tyhle kluky, co jezdí tuhle "střelbu"... No, na fotky zase můžete brzy kouknout u Jíti na blogu, nebo Facebooku, třeba v nějakém článku když bude čas, tak napíšu, co si o tomhle myslím... :)
Užívejte si léto, nenechte se otrávit lidma, kterým není nic dobré a uznání pro cokoliv nemají...
Plavte, jezděte na kole a běhejte, zkrátka se bavte :)
Já zase napíšu... :)
Ahoj Ondra

P.S: výborný nápad měla měla moje mamka - prý ať z toho uděláme blog Sečkových, aspoň to pak nebude tak blbý, když tam Ondra nebude téměř dva měsíce nic psát... :) No, rozhodně to s tojí za zamyšlení :))))) Tak třeba jednou :)