15. týden 11. - 17. Dubna 2011 a Pardubický Vinařský Půlmaratón

na tento týden to nějak vyšlo a v pondělí jsem se na poslední chvíli rozhodl, že poběžím Vinařský půlmaraton. Je to doma, bežet městem jsem nikdy nezkusil, takže proč ne. Navíc jsem ze všech stran slyšel, jak se chystá kdekdo, tedy proč ne i já :) Čím víc se blížil den D, tak jsem byl taky pěkně nervózní a bylo i taky čím dál hůř :) klasika, když o něco kde :)
Ale taky se tento týden trénovalo :) Sic plán jsem trošku upravil :)
V pondělí jsme vyrazili v naší 3 členné skupině na takovou svižnější koupačku do Chrudimi a po rozplavu jsme si střihli 10x 200, výplav a domů.
V úterý jsem vzhledem k počasí a pozdnímu návratu z práce nestihl kolo, tak tedy jen společný výběh okořeněný kroupama, celkem 17km a vložené 2x 4km orkuhy (15,02min a volnější 16,10min)
Ve středu jsem měl nějaké pracovní povinnosti, takže jsem stíhal jen bazén a tak jsem se spíš vyplaval a hlavou už byl spíš na sobotním startu :) 1500m a šel jsem poslušně do páry :)
Čtvrtek nic :) Fakt sem nic nedělal.
V pátek jsem se šel prvně vyklusnout, lehce, kolem 6km v šlupkách, ve kterých sem chtěl běžet v sobotu. Po příběhu domů jsem jen přehodil obuv a jel si jen lehounce vytočit nohy a vyzvednout startovní číslo:) to kdyby náhodou :) Odjel lehkých 45min a těšil se na zítřek :) teď když na to tak koukám, tak jsem i docela slušně vyladil, ale co, že ano :) Týden to byl odpočinkový, tak proč ne :):):)
A v sobotu se šlo na věc... Pardubický Vinařský Půlmaraton 2011, přihláška byla, jsme tu s Jíťou doma, takže sraz jsme s Vaškem a Tomášem dávali až v pohodových 10,30. Starto byl naplánovaný na 12hod, takže času bylo spoustu. Zhruba hodinku před startem se to všude hemžilo už běžci a závodníky a fakt jsem byl překvapenej, protože jsem nikdy na takové masovce nebyl :) Ano, pro mě masovka, pro jiné lidový závod :) Centrum města bylo kompletně uzavřeno a celé dopoledne probíhal doprovodný program, všude spoustu lidí, policie, bariéry, no prostě velký závod se vším všudy, vidím to poprvé a jsem z toho trošku překvapenej, ale zkouším to nevnímat :) Jdeme se rozklusat...

s Vášou po "rozcvičce" :)

Po výklusu jen přehodit svršky, já ještě sundat kompresní návleky, ve kterých jsem se nakonec rozhodl neběžet, protože na ně zkrátka nejsem zvyklej a zkusím je prvně na pár tréninkách a pak až s nimi půjdu závod. To už ale zbývalo cca 15min do startu a tak jsme se vydali k prostoru startu... Tomáš měl zaručený recept jak se probojovat dopředu, který byl opravdu zaručený a my se cca 5min před výstřelem ocitáme úplně vepředu, vedle Petra Kamínková a hle, zrovna televize a že rozhovor :) Tak to sme moc nevychytali, připadám si tam nějak nesvůj, Stojí tam úplně všichni favorité a my tři :) :) :) To byl zážitek :) Taky tam na poslední chvíli přišel Ruda Cogan, pozdravili sme se a to už prý minuta do startu... :) Tepy cca 130, tak jsem raději na Garminu přepnul obrazovku, ať to nevidím :) Prááásk.. Je to tu... začínám běžet a letím co to jde.

start... :)

Jde to, letí to a podle rad Tomáše se snažím tlačit se krajem a dávat bacha na ostrůvek. Vše ok, občas někdo šťouchne loktem, nebo jen lehce potlačí do zad, ale nic vážného. Točíme na levou ruku a tam poprvé kontroluju Garmina - tepy 181 a tempo 3,21min/km - TO JE SEBEVRAŽDA!:) Takhle by to teda nešlo, sice vím, že první 2km jsou prý vždycky svižnější, ale tohle... Jenže zatáhněte za ruční brzdu na dálnici :) Nacházím místo u kraje a snad jen nepatrně zkouším zvolnit... V tom mě lehce plácne Tom a jen lehce "pojď pojď"... a jde přede mě... Zkouším to, ale přijde mi, že za to nějak bere... Ještě chvíli zkouším jít s posledním ze skupinky od Toma, ale nějak to nejde...Váša je na 10 metrů a Tomáš si to sbíhá. Na zádech má partu tak 10lidí a dotáhne to celé na Vášu. Jakmile jsou s Vaškem spolu, Tomáš se nikam netlačí a běží spolu. Naposledy je zkouším seběhnout a na chvíli se dotáhnu na posledního z jejich skupiny, ale tohle tempo je na mě fakt vražda a tak raději pouštím grupu tak na 10m a táhnu si vlastní vagónky :) Vracíme se k divadlu a najednou to vidím - lidí mraky, spoustu lidí a je to takovej zvláštní pocit - nikdy jsem tohle nezažil, ale celá široká silnice a kolem ní bariéry, hrazení a za ním docela dost lidí :) zvláštní pocit, ale moc se mi to nelíbí, mám nějak moc místa a připadám si hrozně malej :) :) :) Navíc nějak moc vepředu a vůbec :)

už za divadlem a hurá do podjezdu :)

za divadlem následuje rovina a po ní první chuťovka dnešního dne :) Podjezd železniční trati - tzn.  seběh a výběh... První ze dvou v každém kole... Pak občerstvovačka a zavírá se okruh na pravou ruku a vracíme se do centra Pardubic. Za odbočkou míjím skupinku, která nějak výrazně spomaluje a tak se ptám, jestli potřebují pod čtyřkové tempo, prý ano, tak říkám že je třeba trošku přidat, Garmin ukazuje aktual 4,01min/km. Zvláštní, ale asi to bude tím nahromaděným adrenalinem :) to už jsme minuli značku 5km a v úžasu mačkám Garmina na 18,58min :) Takže osobák na 5km :) Štastnej jak blecha :) Ok, nějak to dopadne, někdo jistě odpadne, ale proč stahovat kalhoty, cíl je ještě daleko... :) Tak si tak dávám hezký tempo skupince, bežíme si to pěkně 3,48 - 3,50min/km, je nám fajn, akorát mi trošku fouká do držky a nikdo mi nechce pomoct :) Kde se vzal, tu se vzal, zezadu přiběhl běžec, pozdravil se s jedním členem skupinky, že prej sem teda tady a začal tahat on.. Jenže nějak moc, hej, počkej... tempo pod 3,45min/km a já tohle prostě neumím... Když se tam zrychluje postupně, ok, nějak to zvládám, nebo odpadnu, ale jak je to takhle skokově, tyhle nástupy asi zatím neumím... Nechám je a pořád si opakuju, že toho máe před sebou ještě hodně... jakoby nic přeletím podjezd a stoupání a za chvíli točíme na hlavní třídu - Třídu Míru a opět ten zvláštní pocit, všude bariéry, lidi a já si běžím... :) Tam potkávám známe tváře, tak zdravím, oni fandí a letím do druhého kola... Ráno sem řekl, že když bude prvních 7km pod 28min, budu spokojený a uvidíme. Garmin říkal čas 26,35min :) buď se posral on, nebo já :)
Druhé kolo bylo takové zvláštní, z počátku se mi běželo fakt dobře, jakoby druhej dech, navíc při otočce zpět do centra jsem zahlédl před sebou kluky a to mi dávalo docela naději, že to není tak hrozný. U divadla byla meta 10km... Takže koukám na Garmina...

že by další osobáček? :)

Jíťa fotí prostě super fotky :)

A hle, osobák na 10km :) První desítka za 38,36 :) Takže sem vylepšil letošní osobák skoro o minutu, ale na to se teď prej nehraje, letíme dál... Neustále se to kolem míchá, akorát čím dál víc začínám cítit, že ten začátek byl možná nad moje síly :) aspoň vyzkoušíme, jak je na tom hlava :) tentokrát už míjím občerstvovačku s nadšením a beru vodu. Překvapivě je dnes docela teplo a tak na sebe leju trochu vody, to mi dělá dobře a valím bez zastavení dál. při otočce na 15km slyším že se nějak flákám a hle! Miloš Kratochvíl :) No kde se spíš flákal on :) ještě mi stačí říct, že Honza Havelka se dneska hodně trápí a letí dál. Zkouším to chvíli s Milošem, ale znova... zachytit něčí tempo mi dělá fakt problém. Nic se neděje, bežím sám... Bohužel však cítím už nohy a i tahle pětka byla už hodně pomalá a dnes poprvé za 20,38min... nevadí, pořád v ruce žmoulám tajnou zbraň a hezky teplý gel - když sem si ho prásknul na začátku třetího kola, myslel sem na Šewyho a jeho teplý report :) Málem sem to všechno vrátil na asfalt... v náběhu do posledního kola se nic zvláštního nestalo, krom toho, že jsem cítil jak moc zpomaluju... doslova jsem klusal... Tepy padly, tempo padlo a bylo to tu :) čekal jsem to... :) Nic se nedalo dělat, bylo třeba začít pořádně makat... za mnou nikdo, skupina vepředu jakoby taky pomaleji a tak jsem zkusil zabrat... Od divadla jsem chytil asi druhý dech
a vidina občerstvovačky mě trošku nakopla, leju Iont i vodu, Iont do sebe, vodu na sebe a zkouším to ještě rozběhnout. Moc to nejde, docela to dře, navíc cítím lehký náběh na křeč... Jednou, podruhé a moc dobře si pamatuju na svůj první maraton... Nechci to opakovat a nedá se jinak, musím zvolnit... Lituju toho, že jsem nepoučitelnej a nemám třeba solné tablety, nebo jsem nezkusil ty podkolenky - vždyť přesně kvůli tomuhle jsem je chtěl... Třeba by nepomohly, ale třeba taky ano... hodně jsem zpomalil.... to už ale vidím poslední 2km a za chvíli točím na Třídu Míru... Nejde moc zrychlovat, tak to jen klušu kolem 4,30min/km a je mo to tak nějak jedno.

A už jsme doma :)

Jsem spokojený, že to mám za sebou, docela jsem si to užil a ráno jsem chtěl 1,24... nakonec to bylo 1,25, ale i tak ok, průměrné tempo 4,01min/km, ráno jsem si tajně řekl, že když udržím průměrné tempo přesně 4min/km, bude to ok... Mohlo to být rychlejší, ale já jsem si to užil, fakt jo :) A o to šlo :) Pak  už jen žranice - sladké, voda, čaj, Jítě jsem daroval svůj guláš, protože tohle bych fakt sníst nemohl a byla pohoda :) dobře strávená sobota s fajn lidma

jen tak náhoudou z těch co jsme znali a motali se v cíli :) další dobíhali :)

Takhle jsem si to užil, osobáky zaběhnul, pokecal, zasportoval :)
Navíc z práce kolegové běželi dobré časy, nebo někteří kamarádi absolvovali premiéru a patří jim taky gratulace, byl to zkrátka fajn den :)
A odpočinutý se vrhám do nového tréninkového týdne :) Má být hezky, takže zařadíme trošku více cyklistiky a běhu, poladíme, vyladíme, však to bude ještě legrace v těch Otrokovících :)
Jinak bych ještě moc rád poděkoval Jítě za bezvadný support během závodu, podporu a hlavně super fotky.
Všechny fotografie Jituška nahrává do své galerie a jsou k vidění zde
Tak Ciao :)